Zdroje vody pro zavlažovací systémy
Pro AZS může být použita voda z vodovodu, ze studny, z vrtu nebo dešťová voda z jímky. Možná je i kombinace několika různých zdrojů,která je v případě využívání dešťové vody přímo nezbytná. Při posuzování možných zdrojů vody jde často také o porovnání vstupních a provozních nákladů na vybudování přečerpávání a filtrace, nákladů na vybudování jímek a jejich údržby, a nákladů za vodné a stočné.
Možné zdroje vody pro automatický závlahový systém:
Vodovodní řad
Voda z vodovodního řádu patří také mezi velmi časté zdroje vody. A to jak pitná, tak i užitková. Investičně je sice z hlediska zřizovatele menšího AZS (zahrada) nejlevnějším a často nejdostupnějším zdrojem, ale z provozního hlediska je bezkonkurenčně nejdražším řešením. Přestožečistota vody z vodovodu vzbuzuje dojem, že filtr mechanických nečistot není třeba, opak je pravdou. Filtr zde plní funkci především pojistky pro případ, kdy dojde k odstávce a následnému znovu zprovoznění hlavního řádu. Zabrání se tak zanesení systému různými nečistotami. Spolu s neustálým zdražováním vody z vodovodu lze očekávat, že do budoucna bude tento zdroj stále méně populární. Pro AZS je nejvýhodnější napojení přímo za vodoměrem. To umožní napojení na dostatečný průměr potrubí. Pro běžné zahrady a ozeleněné plochy průmyslových a administrativních areálů je vhodný průměr min. 1“ resp. 32 mm . Vodoměry u přípojek mohou být umístěny i mimo objekt (např. ve vodoměrné šachtě ), v takovém případě je vhodné předem počítat s místem i pro prvky hlavní sestavy. Vyhneme se tak nutnosti instalace další technologické šachty. Je však nutné zajistit, aby všechny připojovací armatury (které zůstanou i po zazimování naplněny vodou) byly uloženy v nezámrzné hloubce nebo v nezámrzném prostředí.
Vodoměr může být umístěn také přímo v objektu. Nejčastěji ve sklepě nebo technologické místnosti. V takovém případě není většinou problém s místem pro umístění
hlavní sestavy.
Pozn.: Doporučujeme projednání možnosti instalace podružného vodoměru (se správcem vod. sítě) – potom přichází v úvahu jen platba za vodné, nikoliv za stočné. Úspora je často více než 50%.
Studniční voda
Dnes nejčastěji využívaný zdroj pro AZS je voda studniční. Základním argumentem je, že tato voda je zadarmo. Není to sice tak zcela pravda, ale rozhodně je studniční voda vhodným zdrojem pro AZS. Přestože se neplatí přímo za vodu, náklady na zřízení studní, investice do čerpadel, do zřízení vodáren nebo dnes moderních čerpadel s frekvenčními měniči jsou spolu s elektrickou energií nutnou a na provoz těchto čerpadel také nezanedbatelnou investicí. I u studniční vody je třeba dávat velký pozor na její kvalitu. Nároky na čistotu vody z hlediska mechanických nečistot jsou stejné jako u vody dešťové. Z hlediska čistoty čerpané vody jsou na tom hůře studny vrtané. Ponorná čerpadla nasávají z vrtu díky svému umístění více nečistot, neboť více přisávají jemné úlomky ze stěn vrtu ve svém okolí. Nejhorší situace je u nových vrtů, kde voda ještě obsahuje velké množství jemných nečistot uvolněných a vzniklých při vrtání studny. Kopané vyskružené studny o průměru 1,0 – 1,4 m jsou z tohoto hlediska vhdnější.
U slabých pramenů s malou vydatností je nutné tuto vodu průběžně odčerpávat po malých množstvích, shromažďovat ji v jímkách či nádržích a potom ji během chvilky odčerpat jiným silnějším čerpadlem do závlahového systému s tlakem a s průtokem, který optimálně odpovídá navrženému AZS. Týká se to především mělkých vrtaných studen, jejich objem je jen v řádu několika desítek nebo nejvýše stovek litrů a slabý pramen nestačí zajišťovat rychlé dopuštění při současném odčerpávání vody. Proti tomu přečerpávání vody z kopaných studní do jímek není příliš obvyklé.
Dešťová voda (akumulační jímka)
Dešťovou vodu je nezbytné vždy kombinovat ještě s jiným zdrojem vody. Jedním z důvodů pro nutnost kombinace je fakt, že dešťovou vodu nelze v absolutní případů shromažďovat v dostatečném množství. V létě není výjimkou i několikatýdenní suché počasí bez srážek a dostatečný objem vody potřebný pro pravidelnou závlahu by bylo obtížné nashromáždit. Obvyklé je tedy dopouštění jímky vodou z jiného zdroje (studna, vodovod). Dopouštění je dobré zautomatizovat, aby dopouštěná voda z jiné zdroje byla zase ihned odčerpána a nezabírala tak v jímce místo pro dešťovou vodu. Přitom s ohledem na vhodnost použití pro závlahu trávníku se nejvíce hodí právě voda dešťová. Tu přijímají rostliny nejlépe. Její výhodou je, že není tvrdá. Předností je také její teplota, která je vyšší než v případě jiných zdrojů. Významným problémem ovšem může být čistota dešťové vody, či spíše mechanické nečistoty v ní obsažené. Z tohoto důvodu je třeba investovat do odpovídajících filtrů, nejlépe s automatickým proplachem. Jejich cena však velmi často tvoří nezanedbatelnou část celkové investice do AZS.
Voda z vodotečí a přírodních nádrží
Její použití je velmi problematické především z důvodu vysokého mechanického a biologického znečištění, způsobeného zejména vysokým obsahem různých druhů vodních sinic a řas. Proto se používá většinou jen u velkých a rozsáhlých AZS, kde jsou vysoké nároky na spotřebu vody a není proto možné použít jiný zdroj. U závlahy malých pozemků je čerpání vody horší kvality vždy problém, neboť náklady na čištění jsou relativně vysoké. U použití vody z vodotečí a přírodních nádrží je vždy nutné počítat s nutností instalace dostatečné filtrace, která by u velkých systémů měla být řešena vždy s automatickým proplachem. Velice častým řešením je také předčištění vysoce znečištěné vody pomocí vsakovacích jímacího objektu umístěného na břehu vodoteče či nádrže nebo přímo v nich. Jako přírodní filtr zde slouží písek, štěrk a kamenivo různých zrnitostí. I v tomto případě je však nutná následná filtrace s automatickým proplachem.
